Meziroční inflace v České republice zpomalila na 2,7 % v březnu 2025, tedy na nejnižší hodnotu od začátku roku 2021. Centrální banka ČNB se tak přibližuje svému dvouprocentnímu cíli – ale agregátní číslo opět zakrývá podstatné rozdíly. Energetická složka spotřebitelského koše meziročně klesla o 3,2 %, což výrazně stáhlo celkový index dolů. Bez energií by inflace dosahovala přibližně 3,9 %. Potraviny a nealkoholické nápoje naopak zdražily o 4,1 %, přičemž největší nárůsty zaznamenalo máslo (+19,3 %), olivový olej (+23,1 %) a čokoláda (+12,7 %). Tyto položky jsou sice relativně malou součástí koše z hlediska váhy, ale jejich viditelnost v každodenním nákupu je vysoká – proto má spotřebitel pocit vyšší inflace, než jakou reportuje ČSÚ. Nájemné a náklady na bydlení – kategorie zahrnující skutečné nájmy, imputované nájemné i poplatky za správu nemovitostí – vzrostly o 5,8 %, což je druhý nejvyšší příspěvek k celkovému CPI po potravinách. V Brně a Praze jsou přitom faktické nárůsty nájmů na volném trhu výrazně vyšší, než zachycuje oficiální statistika, protože ta pracuje se smluvními nájmy včetně starých, déle trvajících smluv.
Metodologická poznámka: ČSÚ aktualizuje váhy koše každý rok na základě výdajových šetření domácností. Pro rok 2025 dostalo bydlení a energie dohromady váhu 26,4 %, potraviny 18,7 %. Domácnosti s nižšími příjmy ovšem reálně vydávají na tyto dvě kategorie vyšší podíl svého rozpočtu – blíže 50–55 % – a tudíž čelí efektivně vyšší inflaci, než jakou zachycuje standardní CPI. Tento distribučně citlivý pohled na inflaci je v české veřejné debatě podceňován. Astrobpulse bude publikovat čtvrtletní aktualizace koše a signifikantní revize metodiky ČSÚ vždy s doplňujícím kontextem.